Cafe Racer - Slovník

check Doručení zdarma od 2600 KČ
check Zaplatit za 30 dní
check Oblast velkoobchodu - B2B

Cafe Racer

Cafe racer je typ customového motocyklu, charakterizující se minimalistickým, sportovním stylem navazujícím na závodní stroje z 60. let 20. století. Jeho rozpoznávacím znakem je nízká, nakloněná pozice jezdce, úzká karoserie a důraz na výkon a styl.

Cafe racer – co to znamená? Jednoduché vysvětlení

Cafe racer je víc než motocykl – je to filozofie a životní styl, jehož kořeny sahají k subkultuře Rockersů ve Velké Británii. V nejjednodušším pojetí je to tovární motocykl, který byl záměrně „odlehčen“ od všech nadbytečných prvků s cílem maximalizovat rychlost a zlepšit jízdní vlastnosti. Klíčové stylistické rysy, které definují cafe racera, jsou nízká, sportovní řídítka typu clip-on, jednoduché sedlo zakončené charakteristickým hrbolem (tzv. zadek), dlouhá a úzká palivová nádrž a dozadu posunuté stupačky. Celek tvoří agresivní, nakloněnou siluetu, která má nejen skvěle vypadat, ale především sloužit rychlé jízdě na krátké vzdálenosti.

Jak funguje cafe racer?

Cafe racer není systém ani technologie, nýbrž konstrukční koncepce, jejíž „fungování“ se opírá o synergii několika klíčových modifikací. Každý prvek má za cíl zlepšit výkon a ovladatelnost motocyklu. Za prvé, nízká řídítka a dozadu posunuté stupačky nutí jezdce do aerodynamické, nakloněné pozice. To „funguje“ tak, že se snižuje odpor vzduchu a zatěžuje přední kolo, co výrazně zlepšuje stabilitu a přesnost řízení v zatáčkách. Za druhé, radikální snížení hmotnosti odstraněním těžkých blatníků, krytů, zrcátek či centrálního stojanu „funguje“ ve prospěch poměru výkonu k hmotnosti. Lehčí motocykl lépe zrychluje, účinněji brzdí a je mnohem obratnější. Konečně, modifikace výfukového a sacího systému často zlepšují proudění plynů, což může reálně zvýšit výkon motoru.

Jaké výhody přináší motocyklistovi?

Jízda na cafe raceru je výjimečný zážitek, který motocyklistovi nabízí řadu výhod, hlavně spojených s pocity a stylem. Nejdůležitější z nich jsou:

  • Přímé spojení se strojem: Minimalistická konstrukce a absence pokročilé elektroniky (u klasických projektů) zajišťují, že jezdec cítí každou reakci motocyklu, což přináší obrovskou spokojenost z jízdy.
  • Hbitost a přesnost řízení: Nízká hmotnost a sportovní geometrie dělají z cafe racerů extrémně hbité stroje v městském shonu a přesné v rychlých zatáčkách.
  • Výjimečný, nadčasový styl: Vlastnictví cafe raceru je deklarací individualismu. Takový motocykl vždy přitahuje pozornost a vyčnívá z davu sériově vyráběných strojů.
  • Neomezené možnosti personalizace: Ideou cafe raceru je customizace. To majiteli dává prostor pro téměř nekonečné modifikace a vytvoření jedinečného, ideálně přizpůsobeného motocyklu.

Cafe racer v praxi – kde se používá?

Stylistika cafe raceru je přítomna ve dvou hlavních oblastech motocyklového světa. Za prvé, je to srdce customové scény. Nadšenci a profesionální dílny po celém světě staví cafe racery, vycházeje z klasických motocyklů ze 70. a 80. let, jako jsou Honda CB, Yamaha XS, BMW R nebo Kawasaki Z. Za druhé, rostoucí popularita tohoto stylu způsobila, že největší výrobci motocyklů zařadili do své nabídky tovární modely ve stylu cafe racer. Jedná se o moderní stroje, které kombinují klasický vzhled se spolehlivostí a pokročilou technologií. Příklady takových motocyklů jsou Triumph Thruxton, Royal Enfield Continental GT, BMW R nineT Racer nebo Ducati Scrambler Cafe Racer. Jsou standardně vybaveny prvky charakteristickými pro tento směr, čímž nabízejí hotové řešení pro osoby, které tento styl oceňují.

Historie a vývoj (Volitelně)

Historie cafe raceru je neoddělitelně spjata s kulturou Rockersů ve Velké Británii v 50. a 60. letech. Mladí motocyklisté se setkávali v kavárnách u silnice, jako je legendární Ace Cafe v Londýně. Jejich cílem nebylo jen poslouchat rock'n'roll, ale také organizovat nelegální závody. Závod spočíval ve vhození mince do jukeboxu, projetí určené trasy na další bod a návratu, než píseň skončí. Aby tomuto úkolu dostáli, modifikovali své motocykly, odstraňovali vše nepotřebné a montovali sportovní komponenty. Jejich ambicí bylo "doing the ton" – dosažení rychlosti 100 mil za hodinu (cca 160 km/h). Právě od těchto závodů „od kavárny ke kavárně“ vzešel název „cafe racer“.